Autor: Dita Hrudová

Kutnohorská škola už nechce mít nálepku „pro Romy a znevýhodněné“. Začala učit jinak

Autorka článku v Aktualne.cz, Zuzana Hronová, vypráví příběh školy Kamenná stezka, která prošla náročným vývojem. Ze segregované základní školy se podařilo vytvořit vyhledávanou školu, kam se děti těší a učení je baví. Významnou roli v této proměně hraje vzdělávací program Začít spolu a nadační fond Eduzměna.

Úryvky z článku si můžete přečíst níže, článek v plném znění je ZDE.

Začít jinak. Spolu. A zbavit se stigmatu

Před čtyřmi lety, ještě když Vít Šnajdr Kamennou stezku vedl, přišly na kutnohorskou radnici dvě maminky předškoláků a navrhly, zda by město nechtělo na některé zdejší základce zavést inovativní vzdělávací program Začít spolu. „Kamenná stezka se úkolu ujala, protože jsem v tom spatřoval možnost, jak školu zbavit stigmatu,“ říká Vít Šnajdr.

Vyhovovalo mu, že program Začít spolu staví na přátelském a podnětném prostředí pro všechny děti – od znevýhodněných po talentované – a na individuálním rozvoji podle možností žáků. Důležité místo tu má společná práce ve skupině a vzájemná pomoc mezi žáky místo orientace na výkon, porovnávání a známkování. Děti se tak naučí spolupracovat, komunikovat, zvyknou si na různorodost společnosti a jsou tolerantnější.

„O náš program se zajímají rodiče, kteří hledají přijatelnou pozitivní změnu běžné výuky. Chtějí se na školu spolehnout, vědět, že vyjde vstříc potřebám jejich dětí a bude v nich probouzet zvědavost a chuť objevovat,“ říká Iveta Pasáková, ředitelka organizace Step by Step ČR, která metodu Začít spolu v Česku šíří. Podle ní zájem o program mezi rodiči stoupá a přestávají ho vnímat jako alternativní.

Kamenné stezce se podařilo program rozjet. Ředitel se svými pedagogy navštívil některé české školy, které už Začít spolu zavedly, nechal proškolit dvě učitelky, do tříd pozval metodičku programu, aby navštívila výuku a vyjádřila se k jejímu průběhu.

Jenže rodiče váhali, zda svým potomkům dopřejí perfektní styl výuky ve škole se špatnou pověstí, nebo raději zastarávající a leckdy stresující „klasiku“ v „normální“ základce. „Osvícení rodiče nakonec své děti na Kamenku dali a jsou spokojení. Někteří se naopak těsně po zápisu k nám rozhodli upřednostnit běžnou základku,“ líčí Vít Šnajdr. Podobně škola přichází o další žáky, jejichž rodiče sice program nadchne, ale nakonec v nich zvítězí obava z „cejchu“.

Nicméně sázkou na program Začít spolu se přece jen podařilo Kamenné stezce odrazit ode dna a zastavit negativní trend. Dokazuje to zvyšující se počet žáků – v letošním školním roce již 177 – a také skutečnost, že díky programu Začít spolu sem poslali své děti i někteří rodiče z nespádových oblastí, aby jim dopřáli přátelský a tvůrčí start vzdělávání.

Kamila Drtilová kvituje i zavedení programu Začít spolu. „Tento krok byl správný a přitáhl na Kamenku i děti a rodiče, kteří tam spádově nepatří,“ říká, nicméně dodává, že teprve čas ukáže, do jaké míry bude tento proces úspěšný. „Před Kamennou stezkou je ještě obrovská cesta.“

Program Začít spolu zabral. Po Kutné Hoře se o Kamenné stezce více hovoří: že tu prvňáci mají k dispozici dva učitele do tandemové výuky, že se sem děti díky přátelské atmosféře těší, že různorodost kolektivu není nutně na škodu.

Program Začít spolu oslovuje komunitnější a svobodomyslnější rodiče, těžit tedy Kamenná stezka může z přítomnosti církevní a lesní mateřské školy ve městě. Podle ředitelky Andrey Melechové Ruthové jde přesně o tu skupinu občanů, která si informace o spokojenosti s Kamennou stezkou předá a neobává se různorodosti žáků, naopak. Různorodý kolektiv ve třídě kvitují s tím, že kopíruje složení společnosti, zatímco výběrové vzdělávací instituce jejich děti vychovávají v nepřirozeném prostředí, které je správně nepřipraví na život.

„Navzdory pestrosti kolektivu nevíme, co je šikana, každé dítě tu má své bezpečné místo, ať je jakékoliv národnosti a mluví jakýmkoliv jazykem. A cítí se tu dobře,“ konstatuje ředitelka Kamenné stezky. Jenže zatímco tento nový obraz školy se šíří velmi pomalu, ten starý je dávno rozhlášený po celém městě.

Po třech letech, kdy program Začít spolu Kamenná stezka zavedla, nyní běží v první, druhé a třetí třídě. A jak popisuje zdejší učitelka z prvního stupně Michaela Králíková, která v něm děti po celou dobu vede, vítají ho hlavně rodiče, kteří se aktivně zajímají o vzdělávání svých dětí a chtějí se na něm podílet.

„Díky programu Začít spolu máme k sobě s dětmi i rodiči mnohem blíže než v klasické třídě, trávíme hodně času společně,“ vypráví. Maminky a tatínkové sem například chodí vyprávět o svém zaměstnání nebo přijdou odpoledne na společný program. V době pandemie a zavření škol zůstávají ve stálém kontaktu alespoň přes uzavřenou facebookovou skupinu, kde sdílí zajímavosti z on-line výuky, ale také třeba výzvy, co s dětmi upéct nebo kolik kilometrů mají nachodit či uběhnout.

Základní prvky programu Začít spolu však učitelky Kamenné stezky často aplikují i na dětské kolektivy, které s ním nezačínaly od první třídy, tedy i na žáky druhého stupně. „Děláme to proto, že principy Začít spolu zkrátka fungují lépe. Tato metoda nám lépe umožňuje učit tak, aby každý žák dělal to, na co má, a došel tam, kam může. A aby hlavními herci v hodině byly děti, ne učitelé. My optimálně jen sledujeme a dopomáháme,“ vysvětluje ředitelka Andrea Melechová.

„Základní rozdíl oproti klasické výuce je v tom, že se děti do školy začaly těšit, baví je to tam a jsou mnohem aktivnější,“ shrnuje Zdenka Balšánková. Pozoruje také, že kutnohorští rodiče jsou na tento nový styl výuky zvědavější a zajímají se o něj.

V dubnu se uskuteční zápisy žáků do prvních tříd. Vedení Kamenné stezky doufá, že programem Začít spolu přiláká ještě více rodin než loni. Komplikuje to ale uzavření škol kvůli pandemii. Kamenka proto nemohla jako dříve pořádat kurzy programu Začít spolu pro předškoláky a jejich rodiče ani je pozvat na den otevřených dveří, kde by nahlédli do výuky. Také zápis se odehraje on-line.