Letos se do soutěže EDUin pro inspirativní pedagogy přihlásilo 210 učitelů. Svou přihlášku poslali učitelé ze všech krajů i všech typů škol – veřejných i soukromých základních, gymnázií i středních odborných škol a učilišť, jejichž zastoupení ve srovnání s předchozími lety roste.
Samotnému přihlašování učitelů předcházely nominace od veřejnosti. Na cenu pedagogy navrhovali žáci, rodiče nebo kolegové, objevovaly se nominace i od celého pedagogického kolektivu školy. Nezávislí hodnotitelé teď ze semifinalistů vyberou desítku finalistů, kteří budou známí 25. března. Vítězové letošního ročníku budou slavnostně vyhlášeni 28. května v prostorách Senátu PČR.
Je nám ctí být partnerem soutěže oceňující inspirativní pedagogy, kteří mají odhodlání, profesionalitu a chuť se neustále rozvíjet a posouvat své pedagogické dovednosti.
Více si povídat a méně se učit? Sdílení je důležité
„Je to pořád vzdělávací alternativa, ale učí podle ní čím dál více základních i mateřských škol v Česku. Program Začít spolu nyní oslavil třicáté výročí. Čím se liší od klasické výuky? Klade důraz na přívětivé prostředí ve třídě, děti si v něm hodně povídají o vlastních pocitech, trénují komunikaci a sebehodnocení. Nepracují v lavicích, ale takzvaných centrech aktivit, kde na zadané téma mohou vytvořit třeba výtvarný projekt, natočit video nebo secvičit divadelní představení. Filozofií programu se inspirovali také tvůrci nové podoby výuky na školách.“
„Dobré ráno, Vincente, přeji ti hezký den,“ vítá ráno Bára spolužáka v kruhu na koberci vzadu ve třídě a předává mu dvě plyšové myšky. Takhle se postupně vystřídají všichni čtvrťáci ze Základní školy Vrané nad Vltavou. Každé ráno si sdělí novinky a zážitky z předchozího dne, ale i to, jak se cítí nebo co je čeká přes den ve škole. Můžou říct i vtip nebo si zahrát krátkou hru. Myšky si berou domů na víkendy a pak ostatním na fotkách ukazují, kde s nimi byly. Každý žák má deník, kam si píše, co dělal.
Hlavní slovo má žák
Kdo nechce mluvit, nemusí, a nemusí ani nikomu vysvětlovat proč. „Já si toho ale všimnu. Za žákem pak můžu někde v soukromí zajít a ujistit se, že je všechno v pořádku, nebo zjistit, co ho trápí,“ vysvětluje třídní učitelka čtvrťáků Radka Chaloupková, která v programu Začít spolu učí už od roku 2005.
Skrze ranní kruhy se podporují dobré vztahy ve třídě, na což navazuje i práce v takzvaných centrech aktivit, která jsou jádrem programu Začít spolu. Díky důrazu na wellbeing, tedy spokojenost dětí a různorodost práce či metod učení, se programem inspirovali i tvůrci nových Rámcových vzdělávacích programů pro základní a mateřské školy. Ty nahradily dřívější osnovy, školy podle nich musí učit. První zájemci podle nových pravidel mohou učit od letošního září, všichni povinně pak od roku 2027.
Jak fungují centra aktivit? Děti z Vraného ve skupinkách musí projít všech pět center – čtení, psaní, matematika, věda a objevy a ateliér. Obvykle mají vyřešit dané zadání, například něco změřit nebo vytvořit.
Každých čtrnáct dní mají jiné téma, nyní žábu. Jindy plánují módu a oblékání, páťáci si vymysleli i úkoly na téma populární počítačové hry Minecraft. „Dříve jsme vycházeli z témat v předmětu Člověk a jeho svět, později jsme ale zjistili, že je velmi výhodné zapojit do výběru témat a plánování samotné děti,“ popisuje Chaloupková. V centrech aktivit pracují často i dvě hodiny v kuse, takže zvonění někdy ignorují. A pokud to jde, přestávku si udělají, kdy jim to vyhovuje. Kromě toho mají i standardní hodiny češtiny a matematiky, kde píšou i diktáty nebo trénují násobilku.
Stejným kruhem jako ráno žáci den také uzavírají. Reflektují při něm, co se naučili, co jim šlo dobře a co hůře, jak se jim pracovalo. Co se jim líbilo a co naopak nikoliv. Hodnotí i své vlastní výkony a dávají si doporučení do dalšího dne. „Pro děti je sdílení důležité, rozhodně to neberou jako promarněný čas,“ říká učitelka Chaloupková. Díky tomu, že jsou žákyně a žáci naučení hodnotit se, není to pro ně problém ani při takzvaných tripartitních třídních schůzkách, kde se společně potkají učitel, dítě i rodiče. „Hlavní slovo mají děti,“ popisuje učitelka. Také hodnocení probíhá slovně a žáci tak dostávají bezprostřední zpětnou vazbu.
Právě schopnost žáků sledovat, posuzovat a rozvíjet své vlastní učení je jeden z hlavních benefitů programu Začít spolu. Ukázal to výzkum z let 2021 až 2023, který pořádali vědci z Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. „Děti mají stále chuť se učit a klást otázky. Program u nich posiluje schopnosti, které hlavní vzdělávací proud systematicky nepodporuje, jako právě třeba sledování vlastního učebního pokroku,“ říká ředitelka neziskové organizace Step by Step ČR, který je zastřešen mezinárodní organizací ISSA se zastoupením ve 32 zemích světa.
Děti vyučované podle zásad programu Začít spolu jsou podle vědců kreativnější, umí lépe vyhodnotit své schopnosti a méně trpí úzkostí ze školního prostředí. Díky tomu, že se program tolik nezaměřuje na výkon, ho rádi vyhledávají rodiče, kteří preferují jiný přístup ke vzdělávání, než na jaký si pamatují ze svého dětství. Například Základní škole Kamenná stezka v Kutné Hoře se díky Začít spolu podařilo do vylidňující se školy přilákat velkou část rodičů.
Někteří rodiče se na druhou stranu obávají, aby dobré komunikační schopnosti a sebehodnocení nebyly na úkor požadovaných akademických znalostí a žáci pak neměli později ve vzdělávání nedostatky. Podle závěru výzkumníků sice mají žáci v první a druhé třídě s programem Začít spolu zpravidla nižší znalosti než jejich vrstevníci z běžných tříd, na konci prvního stupně v pátých třídách už je ale převyšují.
Analýza národního zjišťování výsledků žáků pátých ročníků, založená na datech České školní inspekce, ukazuje, že žáci z programu Začít spolu dosahují stejných nebo lepších výsledků než žáci z běžných škol. Úspěšnější jsou zejména ve schopnosti sebehodnocení a zároveň jim významně lépe jde řešení problémových matematických úloh.
„Tento paradox vzniká tím, že v běžných třídách se klade příliš velký důraz na osvojování očekávaných poznatků, ale nevěnuje se dostatečná pozornost kultivaci schopností a dovedností, které jsou z dlouhodobého hlediska pro rozvoj vzdělávání podstatné,“ vysvětlují výzkumníci ve zprávě.
Žáci, kteří zvládnou řídit své učení, mají do budoucího studia výhodu. Důležité je prostředí ve třídě, které umožňuje emoční bezpečí a rozvoj kreativity. Díky tomu se naučí řešit problémy i netradičním způsobem.
Začali jsme stěhováním nábytku
Program Začít spolu funguje na velmi podobných principech také v mateřských školách. Před třemi lety se do něj zapojila také Mateřská škola Malín v Kutné Hoře. Díky nadačnímu fondu Eduzměna absolvovali školení o tom, co pracovat v programu obnáší, a zalíbilo se jim to. „S kolegyněmi jsme si řekly: Jdeme do toho. Hned jsme začaly s přestavbou celého prostoru školky, byly jsme tady až do pozdního večera,“ vzpomíná zástupkyně ředitelky Barbora Syřínková.
Dříve měly všechen nábytek u zdi, dobře tak na děti viděly a měly přehled o tom, co dělají. Nyní jsou vytvořené koutky, kam si děti mohou zalézt. Například ten, kde si mohou stavět z různých stavebnic. „Zpočátku jsme se obávali, že na ně neuvidíme, ale nakonec to vůbec nevadí,“ popisuje Syřínková.
Stejně jako v základních školách začínají ranním kruhem a pak ve vybrané dny pokračují v centrech aktivit. Trochu bojují s tím, že některé činnosti lákají všechny děti, počet míst v nich je ale omezen. „Všichni obvykle chtějí do pohybového centra, vejdou se tam ale jen tři děti,“ vysvětluje Syřínková. Podle pravidel ale děti musí projít při každému tématu všemi centry, takže se střídají. Zároveň se tak učí trpělivosti. Aby to bylo pro děti přehledné, každé má na provázku navlečenou svou značku, kterou si pověsí na háčky u jednotlivých center aktivit.
Úroveň obtížnosti jednotlivých úkolů se plánuje tak, aby je děti zvládly samostatně bez pomoci dospělého a aby mezi sebou vzájemně spolupracovaly, radily se, experimentovaly a hledaly způsoby řešení. Pedagog je v roli pozorovatele a pomáhá těm, kteří podporu potřebují.
Někdy je v centrech aktivit i kuchyňka. Děti tak pekly sušenky nebo zdravé hranolky a to mělo velký úspěch. „Všimli jsme si, že jsou děti otevřenější a také samostatnější. Ukazuje se, že když jim dáme důvěru, tak zvládnou mnoho věcí samy,“ hodnotí proměnu dětí po změně způsobu fungování školky Syřínková.
Celý článek redaktorky Markéty Hronové si můžete přečíst ZDE.
Dnes startuje Týden pro wellbeing ve škole – akce, k níž se připojilo více než 100 organizací po celé ČR včetně Step by Step ČR, protože chceme školy, kde se všichni cítí dobře, navazují podpůrné a funkční vztahy a mohou naplno rozvíjet svůj potenciál. Čeká nás týden plný seminářů, webinářů, konferencí, kampaní (nejen) na sítích, sdílení dobré praxe a zkušeností a hlavně plný wellbeingu pro všechny zapojené aktéry: studující, vyučující, vedení škol i rodiče… Wellbeing akce Začít spolu najdete ZDE a na stránkách našich ZaS center.
Wellbeing učitele je základním předpokladem pro dobré fungování celé třídy. Ovlivňuje totiž nejen klima ve třídě, ale také výsledky dětí. Protože jedině když se dítě ve škole cítí dobře, má chuť poznávat svět.
Učitel se ve své práci denně potkává s řadou obtížných situací, ať už se jedná o problémové nebo nevhodné chování, motivaci žáků a jejich hodnocení, komunikaci s rodiči a kolegy a mnohé další. Čelí jim zpravidla sám a energie vynaložená na jejich řešení často nedopovídá výsledku, který by si přál. Jak učitele v problémových situacích podpořit? Za jednu z účinných forem kolegiální podpory v rámci učitelského sboru lze považovat metodu WANDA, která využívá supervizní techniky, ale její podstatou je důsledná práce s praktickými zkušenostmi a s reálnými situacemi ve škole. Metoda Wanda umožňuje učitelům identifikovat a popsat problémovou situaci, pohlédnout na ni z různých perspektiv, reflektovat své jednání i jednání druhých, pochopit jeho příčiny a navrhnout různá řešení, která lze efektivně přenést do vlastní praxe. Wanda probíhá zpravidla jako cyklus 6 setkání během půl roku. Každé setkání trvá 2,5 hodiny a má stejnou strukturu. Probíháv bezpečném prostředí založeném na vzájemné důvěře a respektu v rámci skupiny (Co je na Wandě, zůstává na Wandě. Nikoho a nic nehodnotím – ani sám sebe.). Ideální velikost skupiny je 8 až 12 účastníků. Nově nabízíme i možnost jednoho setkání k řešení akutního problému nebo jako „ochutnávku“. Setkání jsou moderovaná jedním nebo dvěma facilitátory.
Každé setkání se skládá z pěti fází:
1. OHLÉDNUTÍ
Přispěvatel – autor vybraného případu z předchozího setkání dostává prostor hovořit o tom, jak se mu dařilo vyřešit situaci po proběhnutí Wandy.
2. VÝBĚR PŘÍPADU
Účastníci sdílejí své situace, tzv. případy, které vycházejí z konkrétní pedagogické situace. Jejich řešení zajímá celou skupinu a je přenositelné do vlastní praxe.
3. KLADENÍ OTÁZEK
Přispěvatel popisuje problémovou situaci. Ostatní kladou průzkumné otázky (kdo, kde, co, kdy, jak), které pomáhají lépe situaci pochopit. Nepronáší se žádný výklad, soudy, rozhodnutí, interpretace ani rady. Tato fáze je zakončena formulací tzv. „učící se otázky“, na kterou bude se skupinou během setkání hledat odpověď.
4. RŮZNÉ POHLEDY
Účastníci nahlížejí případ z různých perspektiv zapojených osob. Přemýšlejí, co si tyto osoby myslí, co cítí, co chtějí a co potřebují, čeho se obávají. Jak může situaci vidět kolegyně, učitel, žák, vedení, spolužáci, rodiče, ale i autor – přispěvatel. V této fázi se používá různá forma vizualizace (karty Dixit, figurky, kostky, brýle, boty aj.).
5. NÁVRHY, NÁPADY, RADY
Účastníci navrhují možná řešení případu, nové cesty, jak pokračovat, formulují doporučení a postupy pro autora případu, pro pedagogický tým, celou školu. Nejde o to najít „to jediné“ správné řešení, ale o nabídku funkčních postupů, které autor může použít.
Co přinese školám realizace WANDY?
Největší přínos vnímali účastníci s především v rozvoji empatie a reflektivních dovedností: „Sama jsem si mohla na vlastní kůži vyzkoušet, jak se naše skupina proměnila v soudržnou a podporující komunitu, ve které jsem se cítila bezpečně.“ „Posunula jsem se v tom nevidět věci jen černé nebo bílé.“ „Posunula jsem se zejména v oblasti komunikace, velkou výzvou pro mě byl fakt, že nemusím mít vše pod kontrolou…“ Druhou oblastí bylo posílení profesních znalostí, osvojení strategií a postupů při řešení typových situací z praxe: „Zjistila jsem, že můžu najít řešení či východisko i tam, kde jsem ho předtím neviděla.“ „Mám novou chuť do své práce učitele, nejsem už vydaná jen tak napospas osudu.“ „Techniky Wandy jsem začala využívat ve svém osobním životě…“
Wanda vede k posílení vzájemné podpory a sounáležitosti mezi kolegy, kteří mohou sdílet znalosti, reflektovat vlastní emoce, pochopit příčiny jednání i různé úhly pohledu. Na tomto základě pak umožňuje řešit nejen konkrétní situace, ale osvojit si strategie, jak k problémovým situacím efektivně přistupovat a nacházet jejich různá řešení.
Metoda WANDA vznikla v Belgii speciálně pro pedagogické týmy. Název pochází z vlámštiny – Waarderen (oceňovat), Analyse (analyzovat), Daden (konat). Video ze setkání můžete zhlédnout ZDE.
Facilitátoři mají pedagogické nebo psychologické vzdělání a absolvovali akreditovaný odborný výcvik, vedený kvalifikovanými lektory SbS ČR.
24. prosince oslaví své významné životní jubileum PaedDr. Iva Cichoňová, ředitelka ZŠ a MŠ Angel v Praze 12 a jedna z nejvýznamnějších osobností ve školství v Praze.
Zásluhy paní ředitelky popisuje také aktuální vydání Novin Prahy 12: „To, že paní Iva Cichoňová vede jednu z nejkvalitnějších škol v celé republice, není jen tak. Je to výsledek vytrvalé práce a dlouhodobého procesu. Byla to právě paní ředitelka, která se stala iniciátorem a hlavním hybatelem změn na původně zcela běžné sídlištní základní škole. Například už počátkem 90. let byla na škole vytvořena funkce školního psychologa. V roce 1995 začala ZŠ pracovat podle programu Začít spolu. Tento program měl velký vliv na proměnu školy. Zapojili se do něj nejen pedagogové, ale i část rodičů působila jako dobrovolní asistenti, někteří dokonce následně vystudovali a stali se učiteli. Pedagogickému sboru se dostalo velké podpory v oblasti vzdělávání od odborníků z USA. Škola se stala pilotní školou v ověřování metodiky Začít spolu…“
Na jaře letošního roku podala paní ředitelka ze zdravotních důvodů rezignaci na svou funkci a její funkční období končí s koncem roku. „Z řad ředitelů a ředitelek tak odchází vynikající a progresivní odbornice špičkových kvalit, jejíž zásluhy na rozvoji školství v MČ Praha 12 i v celé ČR jsou nesporné a mimořádné… Stovky žáků a jejich rodičů, desítky a desítky pedagogů i nepedagogů Prahy 12 – my všichni můžeme říct jen jediné: Děkujeme!“ To jsou slova Petra Prchala, radního pro školství za Prahu 12. Celý text najdete v aktuálním vydání zpravodaje NOVINY PRAHY 12 na straně 17.
A tým Step by Step ČR (na fotce metodička Radka Sobolová a ředitelka Iveta Pasáková) se připojuje se svou gratulací a poděkováním za vše, co paní ředitelka Iva Cichoňová na podporu moderního vzdělávání s programem Začít spolu udělala.
aneb všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil*a v mateřské škole
Projekt Nadačního fondu Škoda Auto a Step by Step ČR dospěl do finále. Cílem společného úsilí bylo podpořit MŠ na Vrchlabsku v jejich pedagogické práci a nabídnout možné cesty pro jejich profesní rozvoj v souladu s rychle se měnícími společenskými potřebami. Zapojené organizace se sešly na závěrečném setkání 1. 10. 2024 v prostorách Zámku Vrchlabí.
Nadační fond Škoda Auto, který projekt inicioval a financoval, dlouhodobě pomáhá zkvalitňovat vzdělání v regionech svého působení, například prostřednictvím rozvoje dovednosti ředitelů a učitelů základních či mateřských škol. „Jsme rádi, že pomáháme stavět základy pro budoucí generaci. Vzdělání je základním kamenem jak osobního rozvoje, tak celé naší společnosti. Období předškolního věku je z pohledu vývoje člověka zcela zásadní. V mateřské škole se děti setkávají mimo rodinu nejčastěji a je považována za jedno z velmi důležitých společenských prostředí. I to je důvodem, proč jsou naším hlavním těžištěm podpory především základní a mateřské školy,“ uvedl ředitel Nadačního fondu Škoda Auto Ladislav Kučera.
Pro realizaci projektu byla vybrána organizace Step by Step ČR (dále „SbS ČR“), která se dlouhodobě věnuje spolupráci s mateřskými školami po celé ČR a která usiluje o dostupné kvalitní vzdělávání pro všechny děti předškolního věku. Toho dosahuje šířením otevřeného moderního didaktického konceptu s názvem Začít spolu.
Iveta Pasáková, ředitelka SbS ČR upřesňuje: “Vzdělávací program Začít spolu má výhodu, že umožňuje přizpůsobit si konkrétní podobu pedagogických inovací záměru dané mateřské školy i potřebám konkrétních dětí. Pro jeho úspěch je však zásadní spolupráce celého učitelského týmu, podpora vedení školy a úzký vztah s rodinami dětí. Těmto oblastem jsme proto věnovali velkou pozornost i na Vrchlabsku”.
Během dvou let tak měly paní učitelky a vedení MŠ možnost absolvovat mapovací rozhovory, v nichž se zjišťovaly potřeby jednotlivých aktérů a motivace k proměně prostředí MŠ. Z rozhovorů vyplynula sdílená potřeba změnit “zajeté vzorce” a nastavit lépe spolupráci v týmu. Ochutnávkové workshopy umožnily pedagogům více se seznámit s aktivitami SbS ČR. Během návštěv trutnovských a turnovských MŠ mohly účastnice pozorovat program Začít spolu v běžné praxi MŠ. V průběhu dalších měsíců nabídl projekt systematičtější profesní vzdělávání a průběžné metodické konzultace, které podpořily paní učitelky v zavádění změn ve svých třídách.
Co tedy přinesla spolupráce Nadačního fondu Škoda Auto a SbS ČR Vrchlabsku? Z 16 MŠ se do intenzivní spolupráce zapojilo 10 z nich, profesnímu vzdělávání v rozsahu téměř 100 hodin se zúčastnilo 49 osob, 10 MŠ využilo nabízených 40 hodin metodických konzultací. Tato čísla ukazují na zájem dvou třetin předškolních pedagogů v ORP o pedagogické inovace, což je ze zkušeností realizátora projektu zcela mimořádné. Dopad projektu, který posiloval spolupráci mezi učiteli, sledujeme i na kvalitativních ukazatelích – učitelé pozorují, že se chování dětí změnilo: “…bádají, zkoumají. Jsou samostatnější, sebevědomější, kreativnější.”„Víc komunikují, i stydlivější děti se nebojí mluvit, chápou a samy mi věci vysvětlují. ” V heterogenní třídě opadla rivalita: “Vytvořili jsme podmínky, kdy si mohou děti pomáhat. Funguje pomoc starších mladším – mladší se od starších učí.” Program Začít spolu také přilákal do škol nové děti, došlo k posunu od intuitivních prvků v systematickou pedagogickou práci vyučujících, což v některých MŠ přineslo pozitivní hodnocení inspekce ČŠI.
Výsledky projektu zaznamenal magazín Nové regiony. Článek „Inovativní vzdělávací projekt Začít spolu sklidil na Vrchlabsku úspěch. Děti jsou zvídavější a samostatnější“ si můžete přečíst ZDE.
Výzvou pro MŠ zůstává intenzivnější komunikace s rodinami dětí a zapojení nepedagogických pracovníků MŠ tak, aby porozuměli opatřením spojeným se zavedením inovací do výuky.
Pro úspěch projektu byla důležitá rovněž spolupráce s regionálními metodickými centry Začít spolu v Trutnově a Turnově, Diakonií Světlo ve Vrchlabí, která je členem Platformy pro včasnou péči, MAP Vrchlabí a Městským úřadem ve Vrchlabí. Tyto subjekty budou hrát důležitou roli pro rozvoj a udržení viditelných změn, které MŠ nastartovaly. Výzvou je zejména efektivní komunikace mezi MŠ a ZŠ a mezioborová spolupráce vzdělávacích, sociálních a medicínských služeb v regionu.
Hodnocení samotných účastníků – učitelů a učitelek z Vrchlabska bylo dobrým vodítkem pro realizátory. Navzdory počátečním obavám z příliš zásadních zásahů do chodu školky, např. zavedení věkově smíšených skupin, či ze závazků, které projekt znamená, jsme při závěrečných rozhovorech zaznamenali významný posun v uvažování nad vlastní prací:
„Za dítětem je celý příběh a je třeba ho vidět v kontextu.“
„Vidím více důležitost sdílení a vzájemné spolupráce.“
“Už se nebojím se změny.”
„Děti na Vrchlabsku mají našlápnuto na lepší budoucnost a spokojený život.“
Foto credit: Alice Vysušilová a archiv Step by Step ČR
Zajímá vás, jak se připravujeme na realizaci ŠVP podle nových RVP?
Jak provést školní tým procesem ujasňování si společných hodnot, jako jsou vzdělávací strategie nebo hodnocení výsledků žáků? Jaké podmínky musí vytvořit vedení, aby se učitelé mohli plně věnovat tvorbě strategického dokumentu? Jaký nástroj zvolit pro projektové řízení celého procesu? V pátek 8. listopadu výmýšlel náš tým ve složení Roman Hřebecký, Věrka Váňová Krejčová, Zuzka Žaloudková, Lenka Macků, Diana Roubová, Petra Keprtová a Jana Zajícová ambiciózní plán, jak provést školní týmy participativním procesem. Během něj si škola vytvoří klíčovou kapitolu ŠVP podle plánované revize rámcových vzdělávacích programů a následně bude umět spolupracovat na vytvoření dalších kapitol. Některé úvahy směřovaly k tomu, jak naučit školy vytvořit harmonogram procesu. Jiné, jak zařídit porozumění všech členů týmu klíčové kapitole nebo jak v týmu rozdělit role a zodpovědnosti. Společně jsme popsali celý postup od první schůzky s vedením školy přes tvorbu obsahu až po závěrečnou editaci textu a reflexi participace v celém týmu. S nadcházející zimou budeme kousek po kousku finalizovat detaily workshopů, oslovovat školy pro jarní testování celého procesu a využívat dotazování na školách k upřesnění designu. Chtěli byste o projektu vědět víc, nebo se zapojit? Ozvěte se na jana.zajicova@sbscr.cz. Aktuálně hledáme zástupce/kyně škol, se kterými bychom mohli mluvit o zkušenostech s tvorbou a využíváním ŠVP.
Výročí programu se věnovala konference 30 LET ZAČÍT SPOLU, která se uskutečnila 15. – 16. listopadu v Praze 6. Dvoudenní program byl nabitý inspirativními přednáškami, diskuzemi a workshopy. Konference byla ale také oslavou a místem pro setkání všech, pro které je program Začít spolu srdcovou záležitostí.
První den přivítaly účastníky Iveta Pasáková, ředitelka, a Pavlína Jiříková, předsedkyně správní rady pořádající organizace Step by Step ČR. Kromě hlavních činností SbS, mezi něž patří péče o program Začít spolu, spolupráce se školami a podpora vyučujících v regionálních ZaS centrech, zmínily také spolupráci se sedmi pedagogickými fakultami a dalšími institucemi na poli vzdělávání.
Dále vystoupila Michaela Ionescu, programová ředitelka International Step by Step Association (ISSA) se sídlem v Nizozemsku. ISSA zastřešuje organizace s programem „Step by Step“ po celém světě. Dnes má již 100 členů v 41 zemích. Mezinárodní síť stojí na 3 pilířích: kvalita, rovnost a inkluze. Letos slaví 20. výročí vzniku mezinárodních pedagogických standardů, podle nichž pracují také učitelé Začít spolu (tzv. “Duhová kniha).
Následoval blok s názvem „Tvrdá data a jemný příběh Začít spolu“, v němž zkušené metodičky Začít spolu, Jana Poche Kargerová a Věra Váňová Krejčová, představily výzkum Miluše Havlínové. Ten probíhal 1997-2001 a zkoumal vliv vzdělávacího programu Začít spolu na vývoj psycho- sociálních kompetencí dětí v MŠ. Výzkum dospěl k závěru, že děti, které se účastní programu Začít spolu, získávají zcela prokazatelně širokou škálu kompetencí, jejichž dosahování a rozvoj jsou cílem programu Začít spolu. Zároveň se tím u nich neoslabují ty kompetence, které od dítěte žádá běžná škola na začátku školní docházky. Studie shrnula hlavní faktory úspěšnosti programu Začít spolu: zaměření na kompetence dětí, spojení pedagogů a rodičů ke shodným cílům, cílené poznávání dítěte a evaluace jeho pokroků, centra aktivit a individualizace.
Na výzkum provedený v MŠ navázala prezentace Radima Šípa, který publikum seznámil s výzkumnou zprávou Fakulty humanitních studií UTB ve Zlíně. Výzkum uskutečněný v letech 2021–2023 na ZŠ prokázal, že program Začít spolu posiluje u žáků schopnosti, které hlavní vzdělávací proud systematicky nepodporuje – zejména metakognici, tedy schopnost žáků sledovat, posuzovat a rozvíjet své vlastní učení. Radim Šíp na závěr zdůraznil, že program Začít spolu prokazatelně podporuje demokratické principy. Shrnutí výzkumné zprávy je k dispozici ZDE.
Výzkumné podklady doplnilo vystoupení Michala Vybírala, pedagoga a psychologa, který byl jedním z prvních učitelů vyučujících podle Začít spolu. Když s programem v roce 1996 začínal na ZŠ v Plzni, měl pocit, že Začít spolu mu tzv. „mluví z duše“. Na základě své mnohaleté praxe nyní vysvětlil, bez čeho program nemůže existovat a být komplexní. Je to schopnost sebereflexe učitele, plná pozornost a bezpodmínečné přijetí druhého, s využitím empatického naslouchání jeho potřebám, a konečně vnímání učení jako součást životní filosofie.
Pozornost patřila také panu Tomášovi Salomonovi, předsedovi představenstva České spořitelny. Poděkoval všem přítomným pedagogům a zdůraznil: „Vzdělávání je ta nejdůležitější podmínka víry v lepší budoucnost a ta nejlepší pojistka demokracie a svobody.“
Vladimír Srb, konzultant ve vzdělávání, spoluzakladatel iniciativy Úspěch pro každého žáka a vedoucí pracovní skupiny Místní školská správa projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+, zmínil význam dlouhodobé spolupráce aktérů v území na zlepšování učení dětí a snižování nerovností ve vzdělávání: „Nutnou podmínkou pro podstatné zlepšení učení dětí a žáků v mateřských a základních školách je to, aby byla v systému veřejné správy určena instituce, která ze zákona ponese odpovědnost za kvalitu vzdělávání na jasně definovaném území menším než kraj. Tato instituce by měla plnit funkci místní školské správy.“
Na akci mělo premiéru video „30 let Začít spolu“, které vzpomíná na začátky, představuje lidi, kteří program nastartovali, a ukazuje, jak se kolem Začít spolu vytváří učící se komunita. Zatímco archivní záběry a fotky už nesou stopy času, energie programu je stále stejně intenzivní.
Závěr večera 15. listopadu patřil koncertu Kláry Vytiskové.
Druhý den se konaly workshopy se zkušenými lektorkami a lektory Začít spolu. Zázemí poskytla ZŠ Petřiny sever a vzhledem k interaktivní výuce jsme využily prostory naplno. Probíhalo souběžně 10 workshopů ve 2 výukových blocích a návštěvníkům se tak nabídlo pestré portfolio s přesahem do jiných oblastí.
Fotogalerii z konference najdete na naší FB stránce ZDE. Photo credit: @zajic.photo
Konferenci zachytila také MinutaN.cz v článku publikovaném 16. listopadu:
„Vzdělávací program Začít spolu se už třicet let pokouší měnit prostředí v českých školkách a školách. Na dvoudenní konferenci v Praze byl prezentován výzkum, podle kterého jsou děti vyučované podle zásad programu kreativnější, umí lépe vyhodnotit své schopnosti a méně trpí úzkostí ze školního prostředí.
Výzkum prováděla Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a účastnilo se ho přes 500 dětí ze čtvrtých a pátých tříd základních škol.
Program Začít spolu nabízí ucelené vzdělání pro děti od tří do jedenácti let. Staví na aktivní roli žáků a rozvíjí schopnosti důležité pro život – radost z poznávání, komunikaci či důvěru ve vlastní schopnosti.
Radim Šíp z Univerzity Tomáše Bati, který na konferenci vystoupil, zdůraznil, že program velmi výrazně podporuje demokracii. Michal Vybíral, který začal realizovat program na základní škole už v roce 1996, vyzdvihnul to, že vede děti k zodpovědnosti za sebe i za svět.
Do programu, který plně odpovídá požadavkům Rámcového vzdělávacího programu pro mateřské a základní školy, je nyní zapojeno přes 180 škol, z toho dvě třetiny mateřských.“
Vzdělávací program Začít spolu slaví 30 let své existence v České republice.
Program nabízí kvalitní ucelené vzdělávání pro děti ve věku 3 – 11 let, podporuje získávání kompetencí potřebných pro budoucnost a odpovídá tedy potřebám moderního světa. Program je dostupný všem dětem, v ČR je realizován na téměř 200 školách a inspiroval tisíce vyučujících mateřských a základních škol. Výsledky za 30 let realizace programu potvrdily, že Začít spolu je značkou kvality, nikoli alternativou.
„Kromě spokojených dětí, které mají stále chuť se učit a klást otázky, má program významné kvalitativní dopady na učení. Ukázala to výzkumná zpráva Fakulty humanitních studií UTB ve Zlíně. Výzkum uskutečněný v letech 2021–2023 prokázal, že program Začít spolu posiluje u žáků schopnosti, které hlavní vzdělávací proud systematicky nepodporuje – zejména metakognici, tedy schopnost žáků sledovat, posuzovat a rozvíjet své vlastní učení,“ vysvětluje Mgr. Iveta Pasáková, ředitelka Step by Step ČR.
Výročí programu se věnuje konference 30 LET ZAČÍT SPOLU, která se koná 15. – 16. listopadu v Praze 6. Dvoudenní program bude nabitý inspirativními přednáškami, diskuzemi a workshopy. Konference je ale také oslavou a místem pro setkání všech, které program Začít spolu oslovil a pro které je snaha o kvalitativní proměnu českého školství srdcovou záležitostí. Akce bude také příležitostí k představení novinek a krátce se dotkne výsledků výzkumu UTB. Pro zájemce o více informací ke studii se následně nabízí samostatná prezentace.
Konference se uskuteční pod patronátem Městské části Praha 6.
“Je mi velkou ctí, že se konference koná právě na Praze 6, kde jsme na zapojení škol do programu Začít spolu nesmírně hrdí. Program podporuje aktivní přístup dětí, forma prožitkového učení pomáhá si nové poznatky lépe zapamatovat a propojovat. Děti mají z učení větší radost, učí se jeden od druhého, vzájemné toleranci a být objektivně kritičtí jak ke své práci, tak k práci ostatních. Vychováváme z nich týmové hráče, ne egoistické sobce,” vysvětluje přínosy programu Ing. Mariana Čapková, MBA, místostarostka pro školství a investice ve školství MČ Praha 6.
Program Začít pracuje na různých úrovních vzdělávacího systému a dlouhodobě propojuje komunity odborníků a profesionálů ze škol a organizací, které usilují o vyrovnávání rozdílů v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Jen málo programů a organizací může hovořit o tak bohatém a silném dědictví a o jeho dlouhodobém dopadu na udržování praxe demokratické pedagogiky zaměřené na dítě.
Ve světě je program Začít spolu známý jako „Step by Step“ a je zastřešen mezinárodní organizací ISSA se zastoupením ve 32 zemích světa. V ČR o program pečuje nezisková organizace Step by Step ČR, která spravuje síť škol Začít spolu. V regionech působí také 15 metodických center Začít spolu. Tzv. „ZaS centra“ vznikají zpravidla při školách s dobrou praxí v programu a poskytují zázemí a metodickou podporu pedagogům se zájmem o profesní růst a sdílení zkušeností.
Vzdělávací program Začít spolu je otevřený didaktický systém, který nabízí kvalitní a ucelené vzdělávání založené na konstruktivistické pedagogice a respektujícím přístupu k dítěti. Začít spolu je program hlavního vzdělávacího proudu, který je plně v souladu s požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro MŠ a ZŠ. V ČR je realizován již od roku 1994 a jeho kvalita je jasně definována standardy Kompetentní učitel 21. století: Mezinárodní profesní rámec kvality ISSA.
Tripartity ve školách: Žáci si v bezpečném prostředí s rodiči a učiteli vyjasní své představy o vzdělávání
Jedním ze zdrojů stresu v učitelské profesi je komunikace s rodiči žáků. Podle nedávné studie z Národního institutu SYRI je pro pedagogy víc vyčerpávající než jednání se studenty. Některé školy zavedly netradiční formát rodičovských schůzek – takzvané tripartity nebo triády. Setkání zahrnuje učitele, rodiče i dítě a právě žák je hlavním aktérem schůzky. Tripartity podporují rozvoj dětí jako rovnocenných partnerů, jak potvrzují hosté podcastu Reparát.
Tripartity nebo také triády patří mezi základní stavební kameny programu Začít spolu. Setkání zahrnuje učitele, rodiče i dítě a právě žák je hlavním aktérem schůzky. Tripartity podporují rozvoj dětí jako rovnocenných partnerů, jak potvrzují hosté Reparátu. V podcastu proto uslyšíte Janu Schierlovou, naši kolegyni a paní učitelku ze ZŠ kpt. Jaroše v Trutnově, a také Vladimíru Otiskovou, zástupkyni ředitele v ZŠ a MŠ Na Kopcích v Třebíči. Obě školy s programem Začít spolu úspěšně pracují. 😊 Podcast Daniely Vrbové si můžete poslechnout ZDE.
O bývalou „romskou“ školu se teď rodiče perou. Na Kutnohorsku ukázali, jak zlepšit vzdělávání v Česku
Byl to takový pokus. Dáme všem školám na Kutnohorsku peníze a maximální podporu a pět let budeme sledovat, co se stane. Nadační fond Eduzměna čtyř velkých donorů se pod vedením expertů na vzdělávání právě takto pokusil na menším území vyzkoušet, co by mohlo pomoci zvednout kvalitu škol v celém Česku. A po čtyřech letech mají první výsledky.
Proměněná škola
Základní škole Kamenná stezka se podařilo vymanit ze škatulky školy převážně pro romské žáky. Díky programu Začít spolu se k nim začaly hlásit i nespádové děti.
Celý článek autorky Markéty Hronové, který vyšel 15. října 2024 v Hospodářských novinách, si můžete přečíst ZDE.
