Třetí video nabízí pohled maminky Katky, která má synka v mateřské škole s programem Začít spolu.
Vzhledem k tomu, že spolupráce mezi školou/školkou a rodinou je jedním z pilířů Začít spolu, vnímání programu ze strany rodičů a jejich podporu považujeme za jeden z hlavních předpokladů úspěchu.
Druhé video z naší minisérie představuje program Začít spolu očima ředitele Jiřího Patáka, který vede Základní školu kpt. Jaroše v Trutnově. Jedná se právě o školu s programem Začít spolu.
Tato škola se na podzim stane dějištěm závěrečné konference Učíme se spolu. Projekt Učíme se spolu se zaměřuje primárně na téma kolegiální podpory a své zkušenosti zde budou sdílet mentoři z celé ČR i ze zahraničí.
V závěrečném dílu našeho seriálu se věnujeme reflexi na období karantény s využitím metody eduScrum. Výsledky reflexe nám přináší Mark Postema, lektor této metody a pedagog na ZŠ kpt. Jaroše v Trutnově.
Reakce žáků na období distančního učení jsou velmi rozdílné, což potvrzuje, že každý z nás se učí jiným způsobem.
EduScrum je vzdělávací metoda založená na specifické formě spolupráce, tzv. Scrumu. Eduscrum se používá na všech vzdělávacích stupních i ve všech vzdělávacích oblastech. EduScrum je rámec, díky němuž mohou studenti efektivně a zároveň kreativně dosahovat učebních cílů a též osobnostního růstu na nejvyšší možné úrovni. Metoda je snadno uchopitelná, protože týmy studentů se řídí samy. Studenti plánují a vymezují své vlastní aktivity a zároveň sledují a ovládají vlastní pokrok. Učitel určuje obsah, koučuje a v případě potřeby radí.
Iveta Pasáková, ředitelka Step by Step ČR, shrnuje: “Metoda eduScrum v mnohém navazuje na vzdělávací program Začít spolu. Oba přístupy se snaží propojovat vyučovací obsahy (zde např. AJ, ČJ, VV, OV, IT) a předkládat je tak, aby v nich děti viděly smysl a motivovaly je k práci. Poslední díl našeho seriálu ukazuje, jak učitelé Jana s Markem dobře pracují s reflexí, tedy zhodnocením vlastní zkušenosti dle zadaných kritérií, které nám přináší učící se moment. Cenné je i to, že žáci vyhodnocují aktuální situaci, tedy něco, co je reálné a bezprostředně se jich dotýká. Vyučující také vybízejí žáky k tomu, aby byli ve svých výpovědích otevření a autentičtí, protože jedině to jim pomůže zkvalitnit práci v budoucnu. “
Pro Začít spolu je důležité, aby děti už od raného věku měly příležitost budovat si vztah ke čtení. Číst si knihy, které je zajímají, které si samy vyberou, o kterých si mohou povídat s ostatními (s kamarády, paní učitelkou, rodiči…) a dělit se o své čtenářské zážitky.
Pravidelnou součástí výuky Začít spolu jsou dílny čtení, které v článku popisuje Eva, učitelka 3. třídy Začít spolu.
V tomto dílu se věnujeme námětům na dílny čtení, výzvám pro malé čtenáře a rituálům, které dětem pomáhají získat vztah ke čtení. Máme pro vás také doporučené knížky na léto a jako vždy několik zajímavých tipů.
Tímto dílem nás provází Mgr. Jana Šenkyříková, ZŠ a MŠ ANGEL, Praha – Modřany.
Na několika příkladech zadání si ukážeme, proč jen papír nestačí a jak můžeme při učení zapojit všechny smysly. Hledejme různé cesty a způsoby, jak získávání nových zkušeností a dovedností vidět, slyšet, mluvit o nich, prožít si je, realizovat a učit druhé…
Zážitková pedagogika nám téma propojí s efektivním učením pomocí prožitku. Nechybí inspirace, užitečné metody a zdroje pro vaše vlastní tvoření.
Téma individualizace zahajuje Barunka z první třídy, která vysvětluje, jak a kde se učí nejraději. Její učitelka, Barbora Heřmanová, nás provází výukou, založenou na respektování jedinečnosti každého dítěte. Díky tomu poznáváme metody, které jsou jednoduché a přitom velmi efektivní. Autentické vyprávění je ukázkou toho, jak individuální výzvy pomáhají dětem najít si způsob učení, který jim nejlépe vyhovuje.
Také v tomto dílu se můžete těšit na konkrétní ukázky a zdroje pro Vaši další inspiraci.
Tento díl začíná úvahou paní učitelky Báry, která se vrací do své třídy a přemýšlí, co může udělat pro to, aby děti cítily podporu a bezpečí…
S ohledem na aktuální situaci, kdy část dětí míří zpátky do školy, se dnes primárně věnujeme tomu, jak pracovat s dětmi a jejich emocemi. Když se nám totiž podaří zvládnout psychologickou část, můžeme snadno navázat také na rituály a běžný režim před krizí.
V našem článku čerpáme z materiálu, vytvořeného psychology na podporu pedagogů při návratu do škol. Jsou zde doporučení, jak s dětmi pracovat první den a první týden. Ani dnes nechybí metodické tipy a inspirace.
Dnešní díl začíná vyprávěním maminky Bertíka o tom, jak si její syn vybral dobrovolný školní projekt, jak s tématem sám pracoval a postupně ho rozvíjel a co všechno se v rámci plnění úkolu naučil. Na příkladu zadání demonstrujeme integrovanou tematickou výuku, která nám nabízí pestrou nabídku možností, jak téma uchopit.
Individualizace a diferenciace patří k základním principům Začít spolu. Učitel by měl svoji výuku upravit tak, aby respektovala individuální zvláštnosti dětí.
„Zejména v současné době se snažím naplňovat pravidlo individualizace a diferenciace. Uvědomila jsem si, že je třeba přizpůsobovat práci nejen schopnostem a potřebám jednotlivých dětí, ale i rodinám – jejich možnostem, vybavenosti IT a prostředí, ve kterém se děti učí. To co vyhovuje jedné rodině, je nepřípustné pro jinou. Myslím si, že učení na dálku nabízí mnohem více prostoru pro rozvoj individuálních dovedností dětí. Každý žák/yně může ve stejném čase pracovat na různém zadání různým způsobem. Aktivitu si vybere podle svých možností a zájmů. Dětem nejdříve předkládám cíl, ke kterému by měly dojít. Já vytvářím nabídku. Žáci si volí činnost, která je zajímá, a také cestu, kterou dojdou k cíli.
Děti si určí úroveň, která nejlépe odpovídá jejich schopnostem, mohou pracovat na vlastních i skupinových projektech a vybrat si způsob práce – učebnici, pracovní listy, pokus, myšlenkovou mapu nebo metodu (např. Sluníčko). Dobrovolnost a svoboda je důležitým prvkem k nastavení vnitřní motivace dětí,” vysvětluje Olga Novotná, učitelka ZŠ Brno, Vejrostova.
Čtvrťák Jonáš vypráví, jak dospěl k plánování svého učení doma.
Paní učitelka Jana Schierlová vysvětluje, že děti v programu Začít spolu si osvojily samostatnost díky týdenním plánům a pravidlům, která jim nyní usnadňují práci.
Škola je ekosystém, v němž je důležitá rovnováha sil všech aktérů – dětí, rodičů a vyučujících. Pro zajištění této rovnováhy je důležité vědět, jaké jsou jejich role. Nejen o tom je tento díl našeho seriálu.
Dozvíte se v něm také, jak sebehodnocení žáků posiluje jejich samostatnost a jakou podporu mohou dětem doma poskytnout rodiče.
Ani tentokrát nechybí několik praktických tipů a doporučení.