Rubrika: Začít spolu v médiích

Vše, co bylo publikováno o Začít spolu – články, podcasty, reportáže atd.

  • Martin Kocur – muž ze Začít spolu

    S radostí vám představujeme Martina Kocura, ředitele frýdecko-místecké mateřské školy Beruška. Muže, který se stal tváří seriálu MŠMT k výročí narození Jana Amose Komenského.

    Ministerstvo věnovalo seriál inspirativním mužům – učitelům ve vzdělávání a prostřednictvím medailonků jejich příběh představuje odborné veřejnosti. Martin Kocur je neodbytným a hrdým propagátorem vzdělávacího programu Začít spolu, neboť je přesvědčen, že tato cesta vzdělávání má pro děti výrazný přínos i přesah, ze kterého budou těžit v dalších etapách svých životů. Rád se obklopuje lidmi, kteří mají učitelské povolání jako poslání, kteří jsou proaktivní, kteří jsou v harmonii s tím, co říkají a dělají.

    Rozhovor s Martinem si můžete přečíst na webu MŠMT ZDE.

    Zdroj: www.msmt.cz

  • MŠ Obrnice oceněná za integraci

    Reportáž z mateřské školy, kde děti ani rodiče neřeší barvu pleti

    V obrnické mateřské škole se společně vzdělávají děti ze sociálně znevýhodněného prostředí i děti z dobře situovaných rodin. Může za to především celkový program a nastavení zdejší školy. Ta sází mimo jiné na prožitkové učení, učení s chybou a v souvislostech. O předškolním vzdělávání v obci Obrnice, kterou Rada Evropy ocenila jako první českou obec za integraci Romů, jsme si povídali s Vladimírou Pechanovou, ředitelkou zdejší mateřské školy.

    MŠ v Obrnicích v okrese Most vede Vlaďka Pechanová, která je také členkou Odborné rady Platformy pro včasnou péči. Step by Step ČR se této iniciativy účastní prostřednictvím projektu Podpora trvalé změny na Chomutovsku, kde se propojují hlavní aktéři včasné péče o děti v útlém věku ohrožené školním neúspěchem.

    Vlaďka Pechanová bude hostem na Konferenci Začít spolu včas, kterou ZaS centrum Chomutov pořádá 25.5.2023 v prostorech chomutovské knihovny.

    Zdroj: Řízení školy / Speciál pro mateřské školy 2/2023

  • Škola v právu: rozhovor s Ivetou Pasákovou

    Rozhovor s Ivetou Pasákovou: Obávám se, že mnozí učitelé vzdali představu, že by mohli být žákům adekvátními partnery

    Přemýšlíte o tom, že byste do výuky zkusili zavést nějaké nové prvky? Nebo chcete začít učit trochu jinak? Existuje spousta řešení, od založení vlastní školy až po zavedení projektové výuky nebo úplně nového systému vyučování. V České republice funguje již od devadesátých let program Začít spolu. Jedinou organizací, která ho může u nás nabízet, je organizace Step by Step ČR. O obsahu programu a zkušenostech s jeho aplikací hovoří ředitelka Iveta Pasáková.

    O programu Začít spolu a jeho konkrétních přínosech, o poslání Step by Step ČR zejména v souvislosti s formováním vzdělávací politiky, o podpoře školám při realizaci změny, o tom, jak vypadají školy Začít spolu a jak se liší od „bežných“ škol, o vizích pro české vzdělávání a problémech, které je třeba překonat. Odpovědi na otázky a spoustu dalších zajímavých názorů a zkušeností najdete v rozhovoru, který vyšel 29. 3. 2023.

    Celý článek si můžete přečíst v plné verzi ZDE anebo online na tomto odkazu.

  • Semifinále GTP CZ 2023

    Global Teacher Prize CZ zná semifinalisty/ky letošního ročníku. Letos se do ceny pro inspirativní pedagogy přihlásilo 151 učitelů. Nezávislí hodnotitelé z nich vybrali 35 semifinalistů a semifinalistek.

    Mezi nimi jsou již tradičně paní učitelky, které učí podle programu Začít spolu a současně patří do naší lektorské základny:

    Hana Hartychová, ZŠ Písnice, Praha
    Hanka je učitelkou 1. stupně ZŠ v Písnici, před tím mnoho let působila v ZŠ Kunratice. Hanka je velmi zkušenou učitelkou, pro kterou je nejdůležitější bezpečné zázemí dětí, které si mohou mezi sebou budovat přátelské vztahy a učit se spolupracovat. Ze stejného důvodu je pro ni důležitá komunikace s rodiči, které považuje za partnery pro svou práci. Úzká spolupráce s rodiči byl jeden z důvodů, proč si pro svou výuku zvolila vzdělávací program Začít spolu. Srdeční záležitostí je pro ni program Začít spolu a ve výuce propojuje principy programu s metodami RWCT.
    Tyto inovace pak dále šíří mezi vyučující prostřednictvím své lektorské činnosti. V SbS ČR působí jako lektorka rozvíjejících kurzů, spoluautorka publikací a metodických materiálů, organizuje náslechy ve své třídě a dlouhodobě spolupracuje s fakultami při vedení studentských praxí.
    Hančin respektující přístup ke každému žákovi opírá o další poznatky z oblasti FIE a typologie MBTI.


    Hanka své poslání komentuje takto: „Jsem přesvědčená o tom, že se děti mohou učit naplno jen tehdy, když se cítí bezpečně, zažívají, že chyba je normální, pro učení a pokrok vlastně důležitá, může nás posunout dál, když ji objevíme, zjistíme, co ji způsobilo, pojmenujeme ji a hledáme řešení, jak ji napravit nebo třeba kreativně využít. Pokud děti znají cíl a kritéria dobré práce, přebírají také zodpovědnost za svoje učení a posilují vnitřní motivaci. Nejvíc mě naplňuje, když jsou děti ve škole spokojené, zažívají úspěch, diskutují spolu, argumentují, dokáží přijímat jiný názor a vhodnou formou projevují ten svůj, když se snaží hledat důkazy pro svá tvrzení, podporují se, oceňují a respektují.“

    Jana Šenkyříková, ZŠ a MŠ ANGEL, Praha 12

    Jana působí na 1. stupni ZŠ Angelovova a podle principů programu Začít spolu učí již od roku 2000. Během své pracovní kariery uvedla úspěšně a s radostí do učitelské praxe učitelka mnoho začínajících učitelů/ek. Při práci s dospělými i dětmi využívá metodu eduScrum.
    Angažuje se také v pregraduální přípravě učitelů, spolupracuje s PedF UK, v jejích třídách se odehrávají studentské praxe, na fakultě se účastní učitelských tandemů. Tyto aktivity jsou studenty/kami nesmírně oceňovány právě ve vztahu k praktickým zkušenostem, která Jana má.
    Od roku 2021 vede metodické ZaS centrum pro vzájemné učení a inspirace učitelů v Praze, otevírá své třídy návštěvám a ochotně se podílí na sdílení svých cenných pedagogických zkušeností.
    V rámci svého profesního rozvoje v tomto roce absolvuje facilitační výcvik v metodě Wanda, která se zaměřuje na skupinovou reflexi profesních komunit, v dalších letech se chce zaměřit na její využití při práci s učiteli uvnitř i mimo svou školu. V tomto roce byla oslovena, aby lektorovala letní školu programu Začít spolu pro pokročilé.
    Jana je mistryní formativního přístupu ve vztahu k dětem i při práci s dospělými.

    Jana své poslání komentuje takto: „Největší smysl při výuce mi dává aktivní učení v souvislostech, využívání zkušeností žáků, jejich vzájemné učení a hodnocení, spolupráce v týmu, práce s chybou, kreativita a humor. To vše lze však jen v bezpečném a přátelském prostředí, na němž společně pracujeme. Snažím se vést žáky k samostatnosti, přebírání zodpovědnosti, k plánování a reflektování svého učení. Výuku stavím tak, aby každý žák měl možnost volby a mohl zažít úspěch. Nebojím se zkoušet se svými žáky nové metody a způsoby práce. Kromě plánování center aktivit v Začít spolu jsem začala k projektům využívat metodu eduScrum. Velký význam vidím též ve spolupráci s rodinami žáků. Baví mě pozorovat žáky a sdílet s nimi jejich radosti, úspěchy, aha´ momenty. Snažím se být po ruce, když potřebují povzbuzení, podporu, vyslechnutí.“

    Samotnému přihlašování učitelů předcházely nominace od veřejnosti. Na cenu pedagogy navrhovali žáci, rodiče nebo kolegové, objevovaly se nominace i od celého pedagogického kolektivu školy. Nezávislí hodnotitelé teď ze semifinalistů musí vybrat desítku finalistů, ti budou známí 25. dubna. Vítězové letošního ročníku budou slavnostně vyhlášeni 1. června v prostorách Senátu PČR.

    Cenu organizuje EDUin a více informací o GTP CZ se dozvíte na webu GTP CZ ZDE anebo v aktuální zprávě EDUin ZDE.

  • Přátelská škola

    Přátelská škola, kam rádi chodí děti i jejich rodiče

    Sdílíme článek, která vyšel v regionálním peridiku Třebíčský zpravodaj o škole ZŠ a MŠ Na Kopcích. Tato škola patří mezi úspěšné příklady škol v síti Začít spolu a bude také hostitelkou letošní letní školy.

    Níže uvádíme ukázku z článku, který si můžete stáhnout na straně 30 v novoročním čísle zpravodaje ZDE.

    Základní škola Na Kopcích je nejmladší a nejmodernější školou v Třebíči. Počtem žáků patří k těm menším, což přináší víc prostoru pro jednotlivé děti a jejich potřeby i rodinnou atmosféru.
    Škola toho nabízí rodičům i dětem opravdu hodně, podporuje pohybové aktivity i výuku cizích jazyků. Soustředí se na moderní metody výuky i zdravý životní styl. „Na prvním stupni máme zpravidla uprostřed třídy koberec. Na něm se děti každé ráno sejdou a proberou všechno, co mají na srdci. Od učiva a školní práce až po vztahy ve třídě,” popisuje přátelskou atmosféru ve škole ředitel ZŠ a MŠ Na Kopcích Vítězslav Bártl.

    Přátelské prostředí je pro děti nejdůležitější

    Propojení výuky s běžným životem a rodinami je hlavní aspekt programu Začít spolu. K němu neodmyslitelně patří výuka v centrech aktivit. „Naši žáci se učí nejenom vzájemné spolupráci a samostatnosti, ale také uplatňují znalosti z jednotlivých předmětů v různých oborech a přímo v životě,” vysvětluje ředitel školy program Začít spolu, který na škole úspěšně probíhá už čtvrtým rokem a školu si díky tomu vybírají pro své prvňáčky rodiče ze širokého okolí. Velmi důležitá je ve výuce pohodová a přátelská atmosféra ve třídách, kterou se pedagogové snaží systematicky pěstovat již od první třídy.

    Otevřená škola propojená s rodinou

    Moderní doba klade vysoké nároky na hodnocení a sebehodnocení jako prostředek dalšího rozvoje osobnosti. Na Kopcích pravidelně k běžnému známkování zařazují i slovní hodnocení či hodnocení pomocí různých symbolů a smajlíků.
    Rodiny jsou zvyklé docházet na tzv. tripartity, kde se žáci hodnotí především sami, a to za účasti učitele i rodičů. Vzájemný kontakt rodin žáků a školy posilují další pravidelné akce, jako jsou besídky, tvoření, úkoly, a dokonce i společné vycházky. Inovativní přístup k výuce se však netýká jen malých školáků. Na Kopcích se naplno věnují všem ročníkům a vždy hledají nejefektivnější přístup. „Týmovou výuku starších žáků jsme začali rozvíjet zaváděním moderní metody eduScrum. Chceme častěji propojovat jednotlivé předměty do větších projektů a rozvíjet tak všechny dovednosti potřebné pro život. Frontální výuku doplňujeme metodami, kdy žáci získávají nejen informace, ale především potřebné kompetence. Díky nimž se lépe uplatní v osobním životě i na trhu práce,” zdůrazňuje ředitel školy Bártl.

    Hodina tělocviku navíc a angličtina od první třídy

    Na Kopcích fandí i zdravému životnímu stylu a výuce cizích jazyků. Angličtině se děti věnují od první třídy a prioritou školy je i podpora pohybových aktivit dětí. Do školního vzdělávacího programu proto zařadili jednu hodinu tělocviku navíc, kterou vedou dětmi velmi oblíbení trenéři fotbalové školy. Už druhým rokem najdete na škole i třídu s všestranným sportovním zaměřením, kam mohou mladí sportovci chodit od šesté třídy. Zdravému pohybu přeje i nejbližší okolí školy. To umožňuje žákům v jarním a podzimním období trávit hlavní přestávku venku. A výuku na čerstvém vzduchu mají rádi i učitelé. „Škola musí děti bavit a rozvíjet. To se nám daří v přátelské a pohodové atmosféře. Přijďte se k nám podívat a přesvědčte se na vlastní oči,” zve Vítězslav Bártl na Den otevřených dveří, který se na ZŠ a MŠ Na Kopcích uskuteční 7. února.

    Zdroj: Třebíčský zpravodaj, 01/2023

  • Online kavárna k projektu Eduzměna

    Rádi bychom vás pozvali na ONLINE KAVÁRNU NADACE ČESKÉ SPOŘITELNY.

    Dění v projektu Eduzměna Kutnohorsko se budeme věnovat na online setkání, které k tématu proměny regionálního vzdělávání pořádá Nadace České spořitelny.

    KDY: ve čtvrtek 23.března 2023 od 15 do cca 16,30 h
    KDE: na odkazu youtube ZDE
    KDO: Zdeněk Slejška za Nadační fondu Eduzměna, Kamila Drtilová za Eduzměnu a MAP Kutnohorsko, Iveta Pasáková za odborného partnera Step by Step ČR, Angelika Gergelová za odborného partnera Unie rodičů. Moderovat bude Kateřina Šaldová za Nadace České spořitelny.

    V online kavárně budeme diskutovat o tom, co se nám na Kutnohorsku osvědčuje a jak naše aktivity vyhodnocujeme, abychom z nich vybrali dlouhodobě udržitelné přístupy s dopadem na zlepšování učení dětí. Zároveň rámujeme fakticky i datově aktivity projektu Eduzměna na Kutnohorsku.

    Srdečně všechny zveme! A zároveň budeme rádi, když pozvánku (níže) nasdílíte těm, koho by mohlo toto téma zajímat. Událost vytvoříme i na našich sítích, i zde vám předem děkujeme za podporu! Pozvánka ke sdílení ZDE.

  • Iveta Pasáková o formativním hodnocení

    Formativní přístup: cesta, jak učit efektivněji

    Rozhovor s ředitelkou Step by Step ČR, Ivetou Pasákovou, dává do kontextu pojmy jako slovní hodnocení, triády, respektující výchova nebo prevence syndromu vyhoření. To vše spojuje a zastřešuje formativní přístup, který je v projektu Eduzměna tématem roku.

    Mgr. Iveta Pasáková, ředitelka Step by Step ČR

    Mgr. Iveta Pasáková vysvětluje: „Pro mě je to způsob, jak učit efektivněji. Je to konverzace mezi žáky a vyučujícím, která „formuje“ žákovo přemýšlení a proces výuky více „vytěží“. Důležité je, že učitel dává žákovi zpětnou vazbu průběžně a s hodnocením se nečeká třeba na výsledky testu. Přínos tohoto pojetí výuky je podložený mnoha analýzami. U nás je nejznámějším popularizátorem formativního přístupu Dylan Wiliam, britský pedagog a autor knihy Zavádění formativního hodnocení.“

    „Pokud vím, že dělat chyby je přirozené, že prospívají mému učení, že po nich nenásleduje trest, zbavím se strachu, mám větší sebeúctu, mohu přemýšlet svobodněji, kreativněji, rychleji.“

    „Často se domníváme, že jsme s dítětem učinili dohodu, ale ve skutečnosti šlo o jednostranné rozhodnutí, které dítě přijalo. Pokud bychom chtěli postupovat formativně, měli bychom si vyslechnout názor dítěte, reflektovat ho a dohodu učinit společně.“

    Kromě uvedených citací se v rozhovoru dozvíme, jaký by měl být ideální cíl vzdělávání, jak může formativní přístup obohatit výuku, jaké jsou zde role učitel-dítě a co formativní přístup naopak není…

    Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

  • idnes o Začít spolu v Trutnově

    Přinášíme vám článek o trutnovské ZŠ kpt. Jaroše, která je současně metodickým centrem Začít spolu.

    Učebnice je svazovaly. Základka v Trutnově učí jinak, obejde se i bez zvonění

    Vypnuli zvonění, zrušili dozory, žáci si problémy řeší mezi sebou. Trutnovská základka učí jinak a rodiče ji berou útokem. Zdejší učitelé zhruba před deseti lety okusili reformní vzdělávací program Začít spolu a od roku 2014 v něm škola učí naplno.
    Na první pohled vypadá jako běžná škola, žáci tu mají klasické předměty, dostávají známky a občas vyvedou nějakou lotrovinu. Když však přijde na srovnání s vrstevníky, děti z trutnovské Základní školy kapitána Jaroše překvapí schopnostmi pokročilé komunikace, řešení problémů či prezentování vlastní práce.

    Jsme zvyklí, že máme děti nasáčkované v lavicích, máme je na očích a musíme je furt hlídat. Ale tak to být nemusí. My žákům zadáme úkol a oni na něm pracují, protože je to baví. / Jiří Paták, ředitel školy

    „Byl to nápad jedné paní učitelky, která přišla, že by chtěla učit jinak. Neměl jsem s tím problém, ale netušil jsem, jak se to vyvine. Největším impulsem pro nás byly stáže třeba ve Finsku, kde mají úžasně zpracované školství,“ popisuje přerod školy její ředitel Jiří Paták.

    Program Začít spolu vznikl v 90. letech v Americe jako vzdělávání zaměřené na dítě a je určený především pro mateřské školy a první stupně základních škol. V Česku se podle něj učí od roku 1994, ale největší rozmach zaznamenává v poslední dekádě. Trutnovská škola je metodickým centrem pro Královéhradecký kraj. Současně jde o výjimku, většinou ho totiž používají nestátní školy.

    „Ze začátku jsme otevřeli jednu třídu klasickou a jednu v programu, pak jednu a dvě v programu, ale zájemců bylo tolik, že teď už máme tři třídy v ročníku a v programu funguje celý první stupeň. Zároveň se snažíme tyto principy napasovat i na druhý stupeň,“ pokračuje ředitel.

    Že škola učí jinak, se v Trutnově rychle rozkřiklo. Z původních 300 žáků je dnes takřka dvojnásobek. A prvky programu zařazují i někteří učitelé v dalších trutnovských školách.

    „Rád bych, aby se tím nakazili i další, protože si myslím, že tímto programem by měly projít všechny děti. Mělo by to být nastavené jako systém, protože to nejpodstatnější, co vidíme, je, že děti umí komunikovat, umí se hodnotit, umí prezentovat,“ říká.

    Obsah zůstává, mění se forma
    Žáci navštěvující budovu bývalé německé školy v centru Trutnova se neučí jiné věci než jejich vrstevníci. Stejně jako jinde musí škola naplňovat povinné rámcové plány. Jde na to však jinou formou.

    Zásadní rozdíl je v organizaci školního dne. Ten se alespoň na prvním stupni nedělí na předměty, ale na bloky. Den začíná ranním kruhem a dopisem, který motivuje nebo nastoluje určité téma či problém. Pak následuje společná práce a půlhodinový pobyt venku.

    V druhém bloku děti pracují ve skupinách v centrech aktivit, kde si mohou vybrat téma výuky. Každá skupina však musí během týdne absolvovat všechna témata. Před odchodem domů je ještě společné hodnocení. Součástí programu Začít spolu jsou i venkovní výuka a aktivity.
    „Program neovlivňuje obsah výuky, ale je zaměřený na kompetenční učení. Vede děti k dovednostem, nejen ke znalostem. Ke komunikaci a spolupráci. Dokážou si řídit učení, vybrat podstatu, jsou dobří v čtenářské gramotnosti, protože pracují s texty, mají názor, umí si něco obhájit, argumentovat a podobně,“ vysvětluje školní metodička Jana Schierlová.

    „Kantor musí připravit program tak, aby oni pracovali sami. Ne že se postaví před třídu a začne vykládat, co je v knížkách. My jsme zvyklí, že máme děti nasáčkované v lavicích, máme je na očích a musíme je furt hlídat. Ale tak to být nemusí. My žákům zadáme úkol a oni na něm pracují, protože je to baví. Samozřejmě to nefunguje stoprocentně, ale oni si to při hodnocení řeknou mezi sebou,“ pokračuje ředitel.

    Škola se přesto snaží obsah výuky redukovat, aby děti nezahltila informacemi, které si mohou ve vteřině najít na internetu. Podstatnější je, aby se naučily, kde informace najít a jak s nimi pracovat.

    „Děti se mají naučit, jak se to mají naučit, kde si tu informaci mají vyhledat a jak o tom povyprávět ostatním, aby je přesvědčily o tom, že toto je správné. To je žádná encyklopedie nenaučí,“ míní Jiří Paták, který tlačí na pedagogy, aby přestali používat učebnice.

    „V momentě, kdy si pedagog vezme do ruky učebnici, sváže se jejím obsahem a přijde mu najednou vše strašně důležité, protože ono to je zajímavé. Upřímně, mnoho našich kolegů objevuje RVP (rámcové vzdělávací plány – pozn. red.) a uleví se jim, že to dítě nemusí všechno umět,“ upozorňuje Schierlová na to, že školy většinou učí více obsahu, než reálně musí.

    Telefony ano, zvonění ne
    Škola se už několik let pokouší aplikovat metody Začít spolu i na druhý stupeň. Kvůli odlišné organizaci výuky to je však složitější. Prvky programu se tak objevují spíše v blocích. Vznikají ale i minitýmy učitelů, kteří výuku koordinují, aby se modelu co nejvíce přiblížili. Nejčastěji to jde prostřednictvím společného tématu, které mohou probírat z pohledu různých předmětů.

    „Normálně píšeme testy a známkujeme. Je pro nás však zásadní, že test zadáváme až v momentě, kdy se s dětmi domluvíme, že jsme připraveni. Nechceme je na něčem nachytat,“ popisuje spolupráci učitele a žáka metodička.

    Žáci mohou při výuce používat i mobilní telefony. Musejí však dodržovat pravidla a nehrát místo výuky hry či sledovat filmy. Od letošního roku škola zrušila i dozory na chodbách, a učitelé si tak už nemusejí připadat jako bachaři. Případné problémy si žáci často vyřeší sami mezi sebou.

    „Když jsem se byl podívat ve Finsku, tam žádný dozor neexistuje. Už dávno, když se kantoři vrátili ze Švýcarska, jsme zrušili zvonění. Oni potřebují pracovat v blocích a zvonění je rušilo. Když děti potřebují, dojdou si na záchod kdykoliv. To je přece ve společnosti normální,“ boří některé zažité koleje ředitel Jiří Paták.

    Zdroj: iDnes

  • Jak se pozná dobrá škola

    Příklad dobré praxe aneb škola Začít spolu v článku Silvie Lauder z Respektu. V hlavní roli ZŠ Louňovice, která je metodickým centrem Začít spolu a dalším příkladem vesnické malotřídky, která se díky dobrému vedení a programu Začít spolu postavila na nohy a stala se vyhledávanou školou v celém širokém okolí. Nakonec toho dosáhli důrazem na maximální otevřenost a trpělivé vysvětlování, o co ve škole, která se připojila ke vzdělávacímu programu Začít spolu, vlastně jde.

    zdroj: časopis Respekt

    Louňovická základka je jednou z hvězd seriálu České televize, který se bude vysílat příští rok na jaře pod názvem Jak se dělá dobrá škola. Hlavní autor projektu, Tomáš Feřtek, se tentokrát zaměří na silné stránky českého školství a ukáže divákům, jak může v Česku vypadat a fungovat kvalitní škola. „Je to zamýšlené jako protiváha Ochránce, v němž byly popsány různé průšvihy,“ vysvětluje programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.

    „Chceme ukázat, že spektrum toho, jak může vypadat kvalitní škola, je široké a různorodé,“ říká Hřebecký. „A že velmi záleží na tom, jak si dobrou školu kdo představuje – co je pro jednoho přijatelné, druhý by nikdy neakceptoval. A naopak. A že navíc neexistují školy jednoznačně dobré a jednoznačně špatné. Každé škole něco jde víc, něco jde míň.“

    I během krátké procházky školou v Louňovicích lze jasně vidět základní pilíře, na kterých stojí filozofie školy: respekt k názorům a individualitě dětí, důraz na maximální otevřenost školy, kde jsou rodiče dětí či další návštěvníci nejen vítáni, ale k osobní prohlídce přímo vyzýváni. Učení jde napříč mantinely tradičně vymezených předmětů a všude se klade důraz na to, aby se děti učily navzájem nebo si znalosti samy „vybádaly“.

    Společné rysy „dobrých škol“ zmiňují také analýzy kvality, třeba studie České školní inspekce (ČŠI) vydaná loni v prosinci, v níž inspektoři zkoumali třináct základních škol, které bodují jak v národním šetření, tak v mezinárodních srovnávacích testech PISA a TIMSS. „Dobré školy mají jasnou vizi, kdo jsou a co chtějí, to je něco, co 90 procent škol nemá,“ říká Hřebecký.

    V rámci vize školy pak nejde jen o obsah výuky shrnutý v tzv. školském vzdělávacím programu, ale také o další otázky. Například – podílejí se děti na tvorbě pravidel? Má jejich hlas váhu, nebo je na ně nahlíženo spíše paternalisticky? Dbá škola na celkové prospívání dětí, včetně péče o jejich duševní zdraví, které se souhrnně označuje jako well-being? Záleží škole na tom, aby byla součástí obce a (trochu nadneseně řečeno) místní komunity? Návštěva v Louňovicích potvrzuje, že škola tady rozhodně není izolovaná instituce. Je to vzletně řečeno zásadní součást života obce.

    Každopádně panuje napříč vzdělávacím systémem víceméně shoda na tom, že osoba v čele školy je určující. „Jaký ředitel, taková škola,“ shrnuje lakonicky Jaroslav Jirásko. „V českém vzdělávacím systému je ředitel opravdu alfou a omegou,“ souhlasí Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora.

    Článek Jak se pozná dobrá škola si můžete přečíst ZDE.

  • Začít spolu v časopisu Pedagogika

    V odborném časopisu Pedagogika právě vyšla přehledová studie k programu Začít spolu. Autorkami materiálu jsou Jana Poche Kargerová, Alena Seberová a
    Věra Váňová Krejčová.

    Studie mapuje vývoj programu i jeho vliv na inovace ve vzdělávání v ČR na poli inovací preprimárního a primárního vzdělávání v České republice. Záměrem bylo nejen popsat konkrétní kvalitativní změny, které program vnesl a vnáší do každodenní pedagogické praxe škol, ale rovněž zachytit dopady implementace programu Začít spolu na širší terén kurikulární reformy a kvality profesního rozvoje učitelů.

    Celou studii si můžete stáhnout ZDE anebo přečíst v online verzi ZDE.